Příprava na školení

Tak jsem chystala podklady na školení o webech ve výuce. Sice jsem měla něco nachystaného na poslední, ale už uplynul nějaký ten pátek a řada věcí se změnila, tak zase hezky od začátku. Tak jsem projela materiály z různých svých školení a poskládala podklady do Tackku. A jak je u mne zvykem, účastnící dostanou na papírku jednu adresu a už si nemusí nic psát do sešitků a na papíry.

Aspoň jsem zjitila, že Tackk bez registrace za týden vymizí a zůstane jen náhled, že jdou udělat i galerie a na Kidblog zase přibyly vzhledy.

Prostě vše se mění a uvidím, kolik toho reálně uděláme. Posledně jsme za 3 hodiny stihli jenom Blogger

Clipped from: tackk.com (share this clip)

Tackkujte aneb Tvorba webu snadno a rychle

Narazila jsem na adresu http://tackk.com a docela se mi zalíbila. Můžete zde vytvářet jednoduché weby. Trošku jsem se zasnila a už jsem je viděla jako prostředek třeba pro tvorbu referát. Jen se podívejte na příklad.

Clipped from: tackk.com (share this clip)

Stránky jsou zatím beta, takže některé volby jsou ve stavu „již brzo“, ale to jsou drobnosti. Myslím, že v současném stavu je služba velmi dobře použitelná. Možností je tak akorát, každý si nastaví individuální vzhled a přesto voleb není tolik, aby se dal web pokazit nebo nebylo pochopitelné, co dělat.

Jak jsme psala v úvodu, tak na nějaký referát jak dělané. Nebo jednoduchý web o akci, připravované či proběhlé, taky by šla stránky využít na nějaký návod. Však ono se něco najde.

A našlo!

Clipped from: tackk.com (share this clip)

Staré tisky na BibliOdyssey

Clipped from: bibliodyssey.blogspot.com (share this clip)

via s.tt

Najdete tu naprosto úžasné ilustrace ze starých knih. Určitě najdou své místo v dějepise a nebála bych se jich asi ani v přírodopise. Možná to bude příjemná změna místo fotografie. 

A protože většina jich je ve velkém rozlišení, byly by to i krásné obrázky na zeď. 

 

Jak (zase) dělali web. Tentokrát na tumblr.com

Co není na webu, jakoby nebylo a tak zkouším v různých třídách různé publikační služby. Často využívám www.posterous.com, využívám i www.kidblog.org (něco už jsem popsala a ještě za čas napíšu víc). A s jednou třídou jsem vyzoušela www.tumblr.com. Osobně ho používám pro zcela nepedagogické účely, mám ho jako záznamník na různé recepty.

Jednu třídu deváťáků mám trošku nešikovně pouze jedno pololetí, a ještě navíc to druhé. Kdo zažil, tak ví, že to není zrovna výhra. Za půlroku toho mnoho nestihnete a ještě mají úplně jiné starosti. Takže jednou z věcí, kterými jsem je unavovala byl právě web. Vyzkoušeli si jeho administraci (jak nastavit vzhled, jak se zviditelnit,…), vyzkoušeli jak vkládat články různými způsoby (před editační rozhraní webu, mailem, bookmarkletem.) a přidali jsme k tomu službu Curate.us

A taky jsem web zkombinovali s využítím map a zkoušeli využívat vkládání objektů. Výsledkem měly být weby o různých zemích. Nejsem z výsledků nějak moc nadšená, ale něco jsem dali dohromady. Weby si registrovali sami, takže do nich nemám přístup a doufám, že výsledky zůstanou zachovány.

Clipped from: kyshiblog.tumblr.com (share this clip)

Clipped from: feedjovo.tumblr.com (share this clip)

Co zlobilo? Skoro nic. Jenom poslání článku mailem trvalo hodně dlouho, během hodiny nepřišlo nic. Trošku problém byl s rozdílem mezi editačním prostředím a výsledkem na webu. Řada z nich byla spokojena s prostředím editace a výsledek je prakticky nezajímal. 

 

Sbírka odkazů prostřednictvím Scoop.it

Pokud potřebujete sbírat a zveřejňovat odkazy, můžete využít využít třeba www.scoop.it.

Clipped from: www.scoop.it (share this clip)

Na pozvání jsem sice chvilku čekala, ale docela to stálo za to. Odkazy se posílam pomocí bookmarkletu. Existuje i možnost sledovat další podobné weby.

Občas se motám kolem fotek, tak si schovávám ty, co mne zaujmou. Takže tentokrát nic školního. A protože mi ujela ruka, tak mám takový zavádějící název (na věci k požití používám něco jiného) http://www.scoop.it/t/jak-jsem-pozila-scoop-it, ale na jedno přihlášení můžete mít více stránek s různými názvy.

Pokud potřebujete podorbnější návod, pak hledejte na http://www.teachertrainingvideos.com/

„Následujte mne“ na Twitteru na vlastních stránkách

Na vlastní stránky můžete přidat tlačítko pro vaše čtenáře a mohou vás pohodlně sledovat na Twitteru.

Clipped from: twitter.com (share this clip)

A takhle to dopadne.

Sledujte na Twitteru

Jenom jsem se nemohla chvilku trefit s umístěním do boční lišty, ale to není o tlačítku, to je o hlavě.

Trošku jiné fonty

Přímo na webu lze využít fonty z http://www.fontself.com/

Jak na to?

Stačí, ne? Jestli to ale někdo někdy použije, to si netroufnu odhadnout.

Jak dělali Zázračník

Moc se mi líbil web www.wonderopolis.org, i článeček o něm jsem tu napsala. Tak jsem si to vyzkoušela sama. Tvorbu jsem zasadila k práci s mailem v šestých třídách a společnými silami jsme tvořili náš Zázračník.

Clipped from: zazracnik.posterous.com (share this clip)

 

Vymyslela a sepsala témata. Něco jsem vzala právě z www.wonderopolis.org, něco z vlastní hlavy, něco z dětské knížky 100 otázek a odpovědí. (máte je přiložené na konci článku)

První hodinu si každý  vytáhl otázku a hledal na ní odpověď. Chtěla jsem, aby si přečetli, tak 3 až 4 stránky. A taky našli jednu ilustrační fotografii, která neměla být wikipedie a tu uložili k sobě do složky Dokumenty. Pak do textového editoru sepsali krátký článeček. Vlastními slovy! Ty s hypertextovými odkazy jsem okamžitě vlastnoručně mazala, ale stejně jsem všechno asi neuhlídala.

Druhou hodinu jsme otevřeli opět texťák, podívali se, co napsali a opravovali a doplňovali. A pak článek vydali. U mne, jak už je pravidlem, to bylo zaslání mailu s předmětem (nadpis článku) s přílohou – ilustrační fotografie. A podívali se, co to vlastně udělali. A já jsem pak ty slušné vydávala, ty neslušné přepracovali.

Třetí hodinu jsme komentovali, protože doběhlo kolečko a všechny články už měly být vydány. Tím si všichni web prošli, pročetli a seznámili se s prací ostatních.

Tohle všechno jsem absolvovala 3x se třemi šestými třídami a ještě si přidala jednu sedmičku navíc. A zjistila jsem, jak hrozně těžkou práci jsem si vymyslela. Přestože jsme měli natrénované hledání na netu, natrénované psaní, natrénovaný mail, tak se vynořila řada problémů. Úplně nejhorší bylo sepsat 5 krátkých vět vlastními slovy!

Bookmarklety v mém prohlížeči

Bookmarklet je malý prográmek, který se spouští z adresního řádku prohlížeče. Tak zhruba praví definice. Prostě, abychom se nemuseli stále proklikávat na určitou stránku, uložíme si jej do oblíbených odkazů a jenom klepneme na odkaz.

Na stránkách, které bookmarklet mají, najdete většinou tlačítko a pokyn k přetažení. Tak stačí přetáhnout na lištu s odkazy.

Takže na jedno klepnutí mohu poslat stránku do Diiga, na Google, nasdílet na Posterous či Thumbrl. Často používám snímání obrazovky či tvorbu výstřižku. A překlad do češtiny taky není k zahození.

 

Jak se učili o počítačích

S deváťáky po pololetí to není jednoduché a to jsem se měli učit o teorii kolem PC. Půlce je to ukradené, druhá se cítí jako profesionálové. A tak jsem to vzali samostudiem, ale to by mě hnali, kdybych jim to takhle řekla. Takže jsem na posterous.com založila další stránku, což je to práce na 3 minuty a vložila zadání témat článků.

Každý dostal jeden článek přidělený a druhý si vybral. Jejich vytvoření včetně vysvětlení, jak posterous funguje, byla práce na hodinu. Pak jsem si články prošla a kde bylo potřeba okomentovala. Další hodinu největší hrůzy opravovali a doplňovali.

 

Clipped from: pocitacovy.posterous.com (share this clip)

 

Clipped from: pocitace9b.posterous.com (share this clip)

 

Nejsem tak úplně naivní, takže tahle část byla sice zajímavá, ale moc by se toho nedozvěděli. Takže jsme pokračovali přípravou testu, k jehož vypracování se použije právě a jenom připravený web. 

A poslední část byla jeho vypracování. A protože práci dělaly dvě souběžné třídy, tak jsem zadání vyměnila a hledalo se na webu druhé třídy.

Co fungovalo? Tvorba článků přes mail nemá chybu, rychlé, jednoduché. A protože web je vysloveně jednoúčelový, tak dlouhé zadávání uživatelů bylo zbytečné. Co nefungovalo? Chtěla jsem použít automatické vydávání článků zadáním mailovek, ale vydávala pouze jedna žákyně. Ostatním se maily vrátily s tím, že nemají práva, i když byli všichni uživatelé naprosto stejní. Tak jsem se vrátila k ručnímu schvalování. Co mohlo být jinak? Tvorba testů. Kdyby si pamatovali svá přihlášení do GoogleDocs, tak by formuláře byly ideální, takto jsme použili klasický texťák.